Obsah > Kontaminovaná média

Klasifikace půd

Půdy vznikají různými pedogenetickými procesy jejichž výsledkem je specifická charakteristika půdního profilu, který sestává z diagnostických půdních horizontů s rozdílnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi. Na základě analýz jednotlivých horizontů lze půdu klasifikovat do taxonomických půdních typů. Prvotní klasifikační systémy půd rozdělovaly půdy podle geologické charakteristiky matečné horniny, chemického složení nebo podle fyzikálních vlastností. Přestože dnešní klasifikační systémy jsou založeny na komplexním posuzování pedogenetického vývoje půdy a prodělaly zřetelný vývoj, lze v současnosti v různých zemích najít systémy, u nichž je důraz kladen buď na klimatické, nebo na geologické faktory. Nicméně, žádný z těchto systémů nebyl celosvětově akceptován jako mezinárodní celosvětově uznávaný systém klasifikace půd. [5, 9, 6, 39, 44, 45]

Velkým pokrokem však bylo vypracování mezinárodní klasifikace půd (FAO/UNESCO) při sestavování půdní mapy světa [36]. Tato klasifikace je uznávána referenční a její prvky jsou postupně zapracovávány do národních klasifikačních systémů. V ČR je tato klasifikace zapracována do taxonomického klasifikačního systému půd (TKSP), který je dostupný jak v knižní, tak i v elektronické podobě [46, 47]. Přestože je klasifikace dle TKSP používána pro jednoznačné určení půdního typu, v ČR se doposud využívají materiály z komplexního průzkumu půd, jehož výstupem je kvantifikace ekologického a produkčního potenciálu půd. Pro charakterizaci lesních půd je využíván morfogenetický klasifikační systém, který byl doplněn tak, aby odpovídal klasifikaci dle FAO. Pro ekonomické účely je doposud využíván systém bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), který vychází ze starší geneticko-agronomické klasifikace půd. Soupis a charakteristika BPEJ je součástí vyhlášky ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. [2, 5, 6, 9, 13, 29, 36]